Temperament

Angličtí bulteriéři jsou přátelští psi, plní zlomyslnosti i šarmu. Mají velkou fyzickou sílu a temperament. Nejsou ideální pro začínající chovatele, protože mohou být tvrdohlaví a destruktivní. Od majitele je potřeba dostatek výcviku, pozitivní přístup k výchově a pochopení původu a potřeb psa. Jsou velmi dobří hlídači a láskou si hrajou s dětmi, nenechávejte je ovšem spolu samotné s dětmi nebo domácími zvířaty.

Země původu: Velká Británie

Výška: Nejsou stanoveny výškové ani váhové limity, ale pes musí působit dojmem maximální substance odpovídající kvalitě a pohlaví.

Délka života: 11-12 let

Srst: Krátká, hladce přiléhající, rovná a na omak drsná s jemným leskem.

Barva srsti: U bílých je srst čistě bílá. Pigmentace kůže a znaky na hlavě se nepenalizují. U barevných jedinců barva převládá. Všechny odstíny jsou rovnocenné, žíhané se dává přednost. Černá žíhaná, červená, žlutá a tříbarevná jsou přijatelné barvy. Tečkování v bílé srsti je nežádoucí. Modrá a játrová jsou vysoce nežádoucí.

Historie

Bulteriér byl původně vyšlechtěn na začátku 19. století, kdy bylo navádění býků ještě považováno za sport. Cílem prvních chovatelů bylo vytvořit ideálního psa k navádění býků, který by byl silný, nebojácný a statečný. Zkřížili tedy staroanglického teriéra s buldoky a se španělským pointrem. Výsledkem byl typicky bílý pes s unikátním vzhledem i sílou, ale na brutální býčí návnady to nebylo ono. Temperamentem a jedinečným vzhledem si tehdy získal mnoho příznivců a rychle se z něho stal žádaný hlídací i společenský pes. V této době začalo být od bulteriérů žádáno více agresivity.

Nemoci plemene anglický bulteriér

Nejčastěji se vyskytuje hluchota (u bílých psů) a problémy s ledvinami. Méně častěji pak problémy se srdcem a luxace pately.

Bulteriér foto:

Chovatelské stanice Anglických bulteriérů v ČR